Stanovisko Cisterciáckého opatství Vyšší Brod k mediálním zprávám o restituci majetku vyšebrodského kláštera

Ke zprávám, které se v posledních dnech objevují v médiích o restituci majetku kláštera, vydává cisterciácké opatství toto stanovisko:

Cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě, resp. jeho opat i všichni mniši a ostatní členové klášterní komunity patřili v minulosti vždy k loajálním občanům věrným Československé republice. Nejvíce se jejich demokratické a protinacistické postoje projevily v letech 1937 až 1945 v době ohrožení republiky a následné okupace ČSR. Opat kláštera, osobní přítel prezidenta Edvarda Beneše, ihned po Mnichovské dohodě dal převézt do Prahy nejcennější díla z vyšebrodských sbírek, aby je ochránil před nacisty, a Adolfa Hitlera při jeho cestě po obsazených pohraničních územích odmítl vpustit do kláštera.

Po okupaci ČSR byl pak opat i všichni ostatní cisterciáci podrobeni ze strany nacistů perzekuci, řada z nich skončila v koncentračních táborech a klášter byl v roce 1941 konfiskován gestapem.

Po skončení války započala obnova kláštera a cisterciáci se znovu ujali držby klášterních nemovitostí. Protože však nemovitosti v té době dosud byly v důsledku konfiskace formálně ve vlastnictví říšskoněmeckých úřadů, požádalo cisterciácké opatství podle poválečného restitučního zákona č. 128/1946 Sb. o jejich vrácení. K tomu však již nedošlo, neboť komunisté po únoru 1948 vrátit majetek odmítli a prohlásili ho naopak za majetek konfiskovaný nepřátelům a zrádcům republiky. Toto rozhodnutí bylo pochopitelně nezákonné, protože podle zákonných podmínek mohlo být vydáno pouze proti kolaborantům a zrádcům ČSR, ale bylo vydáno naopak proti vlastencům a odpůrcům nacismu.

Tato nespravedlnost byla napravena teprve podle restitučního zákona č. 428/2012 Sb., podle kterého byl nemovitý majetek opatství vrácen rozhodnutím krajského pozemkového úřadu v Českých Budějovicích potvrzeným krajským soudem v Českých Budějovicích. Nyní však Vrchní soud v Praze rozhodl, že nezákonné rozhodnutí komunistických úřadů o konfiskaci má být pokládáno za správné.

Pokud by toto rozhodnutí nebylo revidováno, znamenalo by to, že klášter přijde o svou hospodářskou základnu. Jedná se o soubor lesních pozemků o celkové výměře cca 3 000 ha, která je sice z celostátního národohospodářského hlediska bezvýznamná, avšak pro klášter představuje jediný podstatný zdroj příjmů, který může zajistit prostředky nutné na provoz kláštera a při pečlivém hospodaření také na postupnou obnovu areálu, který stát sice prohlásil za národní kulturní památku, ale nechal ho zcela zdevastovat.

Nejedná se však pouze o spravedlivé navrácení majetku, ale také o dodržování principů právního státu, neboť rozhodnutí, které se pokouší obnovit důsledky zlovolných nezákonností spáchaných komunistickým režimem, je nutně s těmito principy v rozporu.

P. Justin Berka OCist., konventuální převor,
Vyšší Brod, 26.června 2019